Program naší hlavní letošní akce doplněný fotkami z předchozích návštěv. Těšíme se všichni!!!
sobota 28.7.2018
po ránu odjezd, přejezd přes Německo, Rakousko a Itálii do Francie do nejvýše položeného města Francie - Brianconu, ubytování v perfektním kempu nad Brianconem,kde jsme byli dvě noci
neděle 29.7.2018
kousek z kopce do Brianconu 1 205 m. n.m. kolem pevností a hradů a pak po hlavní silnici na Gap kolem lyžařského centra Serre Chevalierre celkem příjemně jedeme až na Col d´ Lautaret 2 058 m n.m. Zde odbočujeme na již prudší a užší silnice a po sedmi kilometrech jsme na sedle mýtického Col d´ Galibier 2645 m n.m.
Sjíždíme zpět do údolí a jdeme na výborný oběd v podobě velké topinky se slaninou a sýrem. Následně se naše skupina děli na dvě. Honza a Míra odbočují před Brianconem na 9 km stoupání na Col de Granon 2413 m n.m. Moc hezký kopec, slunce pálí a když se jede s větrem stejnou rychlostí, je fakt hic. Nahoře je malá vesnička a silnice dál nepokračuje, jen šotolinová cesta. Vracíme se zpátky a ve sjezdu měl Honza namále, když proti němu vyjelo auto v protisměru. Naštěstí to odnesl jen plášť.
Trasa: https://mapy.cz/s/2NrfW
Druhý den nás čeká výjezd z města Briancon na Col d´Izoard 2360 m n.n., nahoře se dělíme na řidiče (Honza), který jede zpátky do Brianconu pro auto a ostatní, kteří přejíždějí Izoard, vynechávají Agnel a pokračují do Guillestre, kde nasedáme do auta kolem přehradní nádrže Lac de Serre poncon (skvělá koupel) přejíždíme do Barcelonette do kempu, kde budeme spát 4 noci. Stoupání na Izoard od Brianconu není žádná superprudká stojka, díky hodně serpentinám se dá se jet v sedě a stoupání odsejpá. Opět je velké horko, takže zastávka cestou v milé hospůdce na colu a kafe je velmi vítaná. Muzeum Tour de France je nahoře bohužel zavřené. Sjezd přes Queiras a dále údolím do Guillestre je velký zážitek.
úterý 31.8.2018,
kvůli tomuto dni zůstaly některé karbonové silničky doma a do hor s námi jely cyklokrosky (dnes gravely). Čekal nás Col de Parpaillon s výškou vrcholového tunelu cca 2610 m n.m. Kdo měl, přezul na širší a hrubší pláště a vyrazilo se. Původní plán byl jet tam a zpátky cca 70 km. Začínáme jízdou údolím proti proudu řeky L´Uabye až do obce La Condamine Chatelard, kde před pevnostmi Corres odbočujeme a začínáme stoupat do Les Pras, kde nás opouští širší silnice, aby nás po cca kilometru opustily poslední zbytky asfaltu a my se vydali vstříc šotolinovému stoupání s převýšení ještě skoro kilometr. Cesta do cca 2100 m vedla lesem s příjemným stoupáním. Následně se vjelo do údolí a začalo se stoupat strání. Ačkoliv byly na místě serpentiny, stoupání bylo prudší a zdálo dlouhé. Nahoře jsme na sebe počkali, udělali fotky a projeli tunelem na druhou stranu. Když jsme viděli, jak je to tam hezké, změnili jsme plán a z 65 km udělali 125 km okruh. Dloooooouho jsme sjížděli do Embrunu, kde jsme po delším hledání dali výborný oběd. Poté jsme jeli kolem přehrady Serre Poncon a do Barcelonette dojeli až za tmy, protože jsme chtěli vyzkoušet vlakostezku, ale její stav byl děsný, tunely neosvětlené plné vody, že jsme tam ztratili čas na dojetí za světla. Zážitek z celého dne velký.
středa 1.8.2018
V půlce akce jsme si dali úplně odpočinkový den, bylo zapotřebí lízat rány, ladit kola a připravit se na závěrečné tři dny.
čtvrtek 2.8.2018
Tento den nás čekal okruh přes Col de Cayolle 2 326 m n.m., Col de Champs 2 095 m n.m. a Coll d´Allos 2 247 m n.m.
Stoupání na Cayolle je jedno z nejhezčích, co jsme projeli. Opravdu hezká příroda. Potkali jsme tam skupinku Američanů ve věku tak 65 - 80 let, chlapy i ženy. Helmy dolů, jak jim to jelo. Sjezd na jih už tak hezký nebyl. Na obědě jsme zjistili, že jsme přejeli odbočku (koukali jsme víc po hospodách než cedulích) a tak jsme si přidali dalších 20 km délky a pár set metrů výšky. Stane se :-). Ve stoupání na Champs nám začalo pršet, tak jsme se chvíli schovávali na kávě, ale čas plynul a bylo třeba jet. Sjezd dolů byl po hodně úzké silničce a na mokru nic moc. Závěrečné stoupání na Allos bylo při zapadajícím slunci moc hezké, i když fyzicky toho bylo už dost. Sjezd dolů byl hodně vzdušný a bylo dobře, že kluci, které zdržely defekty, to sjeli ještě za světla.
pátek 3.8.2018
V noci se naše výprava rozšířila od dva členy. Vyrazili jsme na dvoudenní okruh se třemi kopci, od nejnižšího po nejvyšší. V batužcích kartáčky na zuby, trička na spaní a někdo i sandály jsme vyrazili do Itále přes Colle della Maddalena 1 941 m n.m. Maddalena je na hlavní silnici mezi Itálií a Francií, takže to není nic prudkého a náročného. Sjezd byl fajn. V zajímavém městě Vinado jsme si dali v pizzerii oběd a jali se škrábat na Col de la Lombarde 2340 m n.m. Stoupat z Itálie znamená většinou po užší silnici a prudčeji, což zde opravdu platilo. Mnoho serpentýn a zatáček, šířka tak na 1,5 auta. Nahoře už byla docela zima a tak jsme rádi sjeli od lyžařského centra Isola 2000, kde jsme měli zamluvený apartmán. Bydlení výborné, jídlo jsme nakoupili v sámošce a nic nám nechybělo.
sobota 4.8.2018
Prvních 20 km a průměr 44 km/h!!! Dlouhým sjezdem se nezačíná často. Vstup do velkého finále celé akce jsme měli impozantní :-), pak už průměr jen klesal, protože nás čekalo 35 km do kopce s nastoupáním 2000 m. Bonette je impozantní a když se objevil vrchol a k němu to bylo ještě hodinu a půl šlapání, procházel jsem si svoje rady, jak to vyšlápnout. Nahoře bohužel začalo pršet, tak kluci načekali a jeli dolů. My jsme ještě vyšli na vrchol Cime a udělali si fotky. Pak už to bylo z kopce až do Jausieres, kde jsme se nalodili a hurá domů.